Jak cestují klienti Sue Ryder
"Před pandemií jezdili naši klienti pravidelně každý měsíc na výlet. Přitom zorganizovat, ale také zúčastnit se takové cesty je obrovská zodpovědnost a já jsem vděčná kolegům a dobrovolníkům, že vše tak skvěle zvládají. Těch věcí, které musíte zařídit a uhlídat, je totiž strašně moc. Od malých detailů jako je pití, přikrývky nebo pláštěnky pro klienty, až po ty velké, které souvisejí hlavně s logistikou. Jednou jsme třeba naplánovali výlet, ale jeden klient se nám nevešel do auta, protože jeho vozíček byl o pár centimetrů širší.“
„Na takovém výletu jsem byla jednou a říkám si, že bych měla jet častěji. Také přiznávám, že jsem byla celou dobu dost nervózní. Pořád jsem se ptala klientky, jestli něco nepotřebuje, jestli se jí dobře sedí na vozíčku, jestli nechce na toaletu. Ona mě uklidňovala, že je všechno v pohodě. Ale já byla v pohodě, až když jsme přijeli zpátky do Michelského dvora. V Sue Ryder máme totiž pro péči o klienty, kteří jsou takhle křehcí, zázemí a podmínky. Ale venku? Tam je to skoro nebezpečné. Jen jít na toaletu je velké dobrodružství.“
„Výlety plánují hlavně dobrovolníci, jejich koordinátorka a aktivizační pracovník. V den D pak jede obvykle pečovatel a dobrovolníci. Ti navíc vše prověřují předem. Fyzicky projdou trasu, hlídají bezbariérovost, vyjednávají vstupy… Jejich přítomnost na výletě, i při pravidelných návštěvách v Sue Ryder, je pro naše klienty oživení a cesta, jak zůstat v kontaktu se světem venku.“
„Když se výlet podaří a klienti se vrátí šťastní, víme, že to všechno stálo za stres i námahu. Při plánování cest vycházíme co nejvíc z individuálních plánů a přání, protože když jedou správní klienti na správné místo, je to super. Nové možnosti cestování přinášejí také moderní technologie. Virtuální realita nebo videorehabilitační systém SPOTEEE - i tak se dají vzbudit spící vzpomínky našich klientů.“
Moje cestování
„Já sama cestování miluju. Pořád si hledám letenky. Pořád sestavuju cestovní itineráře. Dělala jsem to vždycky, i před karanténou. Fascinují mě místa, kde můžu vidět zvířata v jejich přirozeném prostředí. Loni jsem těsně před covidem stihla odletět do Tanzanie a opravdu zblízka viděla žirafy, lvy, slony… Fascinovalo mě to množství. Stáda tisíců a tisíců zvířat!“
„Je ale jedno místo, kam se budu vracet ještě mockrát. Rakouské Gosausee. Kdybych byla na konci života, sem bych se přijela rozloučit. Jako paní Marie, naše klientka v paliativní péči, která se jela rozloučit s horou Říp. Vrátit se v takové chvíli tam, kde to mám ráda, a být s těmi, které miluju. To je štěstí.“
Cesta pro každého z nás
„Pamatuji si na jeden zlomový okamžik po příchodu do Sue Ryder. Dříve jsem pracovala jako fyzioterapeutka v ambulanci. Chodili tam pacienti po 30 minutách. Viděla jsem je třeba 6x a tím to skončilo. Neviděla jsem v té práci žádný velký přínos. Ani pro mě, ani pro ně. Měla jsem pocit, že na svém problému ti lidé nechtěli příliš pracovat. 2 roky takové práce mi přišly jako cesta k vyhoření.„
„Nastoupit na palubu Sue Ryder pak byla obrovská radost. Pamatuju si na paní Milenu, jak byla šťastná, když udělala třeba jen 2 krůčky navíc! To mě úplně dojalo. Naši klienti totiž neberou žádný pokrok za automatický. Těší se z maličkostí, z věcí, které na první pohled nejsou podstatné, ale podstatné by být měly. Tohle je, myslím, jejich poselství a cesta ke spokojenosti pro každého z nás.„
Kristýna Kadlecová pracuje v Sue Ryder od roku 2015. 2 roky byla vedoucí rehabilitace, v roce 2018 se stala vedoucí domova pro seniory Sue Ryder. Je jí 33 let, je vdaná a její největší vášní je cestování.