Aktuality

Narodila se v Praze ve znamení Lva před 37 lety. Měří metr šedesát, má zelené oči a smysl pro černý humor. Její vyprávění začíná zlehka, ale postupně se noří do těch nejhlubších a nejsložitějších situací i otázek lidského života. Seznamte se s Věrou, koordinátorkou paliativní péče v domově pro seniory Sue Ryder.

Není náhoda, že pan Vojtěch se jmenuje Láska. Osobní asistenti Sue Ryder mu stáli po boku, když 3 roky doprovázel svoji ženu Marii, kterou zasáhla nevyléčitelná nemoc. Když dnes pan Vojtěch vypráví, slyšíte čistou lásku.

Od prvních složitých okamžiků, kdy stačí rada, až po chvíle, kdy starý člověk potřebuje pomoc 24 h denně. Proto jsme tady. Ale i na úplném konci života se může dít mnoho. Stále může přicházet radost, porozumění, láska a dokonce i Andělé.

Lucie Simonová je psycholožka. Pečuje o psychickou pohodu klientů Sue Ryder, ale také o jejich blízké. Její zálibou byly vždy skupiny – terapeutické, svépomocné, doléčovací nebo výcvikové. V letošním náročném roce se jí splnil sen a založila svoji vlastní.

Eržika Frinková je kaplankou v Sue Ryder. Z podstaty její profese jí často náleží duchovní péče o klienty, kteří jsou na konci cesty svých dní. Proto se jejich pohled na svět i na současnou situaci liší od toho našeho. My máme před sebou snad ještě mnoho let. Oni už tento čas nemají.

Paní Eva nám napsala přes portál Neztratit se ve stáří. Její babička byla hospitalizovaná po zlomenině krčku a její stav se zhoršoval. Eva proto hledala informace o možnostech dalšího umístění babičky. 

Životy klientů domova pro seniory Sue Ryder se jako červená nit line příběh o jedné ztrátě. Kromě svého domova, svých blízkých, svých věcí, tito lidé často velmi bolestně postrádají přírodu. Ve všech jejích formách a podobách. 

Znát poslední přání našich klientů a pokusit se je splnit. I to je dílek z mozaiky důstojné péče podle Sue Ryder a také důvod, proč jsme se 5. února 2020 vydali s paní Marií na horu Říp.

„Proč Sue Ryder? Jako dobrovolník jsem zažila, že tady starý člověk neztrácí důstojnost. Ať se děje cokoliv. Proto jsem pravidelným dárcem a dnes to je pro mě životní návyk. Jako každý den zdravě snídat.“

Do domova pro seniory přichází nový klient. Je mu 84 let. Abychom o něj mohli dobře pečovat, musíme znát jeho příběh. Je to cesta, jak starému člověku ulehčit těžkou životní změnu.