Aktuality

Před 27 lety jsme začali psát nový scénář. Ne pro film, ale pro péči o seniory v naší zemi. Chtěli jsme vytvořit příběh, který bude laskavý, důstojný, s koncem, co dává smysl. Teď o něm budeme vyprávět na filmovém festivalu v Karlových Varech. Sue Ryder se letos stal jeho hrdým neziskovým partnerem.

155 individuálních dárců, 4 oslavenci bez dárků, 6 firem, jeden koncert a malá Johanka. Ti všichni se složili na nový signalizační systém a paliativní péči v domově pro seniory Sue Ryder. V domově pro seniory Sue Ryder se často ozývá zvonění. Nečekejte ale zvony jako v katedrále. Je to spíš tiché pípnutí z lůžka, kterým klient volá pečovatele nebo zdravotní sestřičky. 

Johance je teprve 8 let, ale už v ní tluče srdce malého dobrodince. Když slyšela, že v Sue Ryder kolabuje signalizační systém, rozhodla se přiložit svou malou ručku k dílu – a to doslova! Dělá tak první krůčky k tomu, čemu my dospělí říkáme občanská odvaha. Ona je dělá s lehkostí dítěte. Přidáte se k ní?

Představte si, že ležíte na lůžku a jediný způsob, jak si přivolat pomoc, je stisknout tlačítko. Jenže ono nefunguje. Přesně to se teď občas stává v domově pro seniory Sue Ryder. Po letech dosloužil signalizační systém – tichý pomocník, který byl 20 let jistotou v nouzi. Kolik stresu to přináší pečujícímu týmu a co to znamená pro seniory, kteří jsou na pomoc druhých zcela odkázáni, vypráví Veronika Hovorková, vedoucí zdravotní péče.

Když v Sue Ryder chyběli lidé na rehabilitaci, Karolína Petrnoušková nezaváhala a vzala to na sebe. Měsíce koordinovala tým, i když s tím neměla zkušenosti. Obstála na výbornou! Jen jedna klientka si za tu dobu postěžovala, že jí „ta cvičenka“ dává zabrat. Karolína ale ví, že pohyb znamená soběstačnost, a tu nevzdává nikdo. Jak se k seniorům dostala, jak vypadá rehabilitace u klienta v paliativní péči nebo kde bere ona sama energii k této práci?

Katky babička Lidka žila do svých 102 let doma. S pomocí rodiny, osobní asistence Sue Ryder a dalších služeb to zvládala. Stáří jí ale nakonec přivedlo do zdravotnického systému. Poslední dny i rozloučení po její smrti probíhalo za otřesných podmínek. Tento příběh volá po hlubokých změnách v systému péče o ty nejstarší z nás. 

Každá z těchto hvězd symbolizuje dar, který jste věnovali do vánoční sbírky na konci roku 2024. Přinesli jste světlo do života klientů Sue Ryder - paní Vlasty (100 let), paní Marie (105 let) nebo pana Jiřího (94 let). Vaše štědrost je pro ně nadějí a pro nás možností pokračovat dál v péči, kterou tito lidé potřebují denně k životu. Váš dar je šance pro důstojné stáří.

Paní Zdenka (97 let) je zcela odkázaná na pomoc druhých. V této těžké situaci má ale jedno veliké štěstí - úžasnou rodinu. Během pár týdnů se její členové stali téměř profesionálními pečovateli. Vše potřebné se naučili od osobních asistentů Sue Ryder. Ti jim každý den pomáhají, aby pokryli 24hodinovou péči doma.

O navazování partnerských vztahů v seniorském věku, o důležitosti sdílení a objetí i v osmdesáti se zamýšlí Lucie Simonová, psycholožka v Sue Ryder. V multidisciplinárním týmu se snaží přispět k tomu, aby klienti prožili závěrečnou etapu svého života důstojně, naplněně a smysluplně. Za svůj úkol také považuje bourat předsudky o stáří, umírání a smrti.

Do nově otevřeného domova pro seniory v Michelském dvoře dorazil Jakub Welszar mezi prvními. Je tichý a rozhovor s ním uděláte jen těžko. Jenže tenhle kluk z Vinohrad má zlaté srdce, vůli jako býk a už 23 let pečuje o ty nejkřehčí klienty. Na opačném konci dějin pečovatelů Sue Ryder stojí Jindřich Kaut. Většinu svého života strávil v ozbrojených složkách. Pak následoval profesní kotrmelec a od února pečuje o seniory - s vervou, láskou a občas i s pomocí „Dinoterapie“.